Po 14ti denní abstinenci jsme opět vyrazili na agility závody. Počasí se vylouplo nádherné, účast pražské kliky hojná, tak jsme si to užívali. Tentokrát jsme měli premiéru, 2x DIS během jednoho dne se nám ještě nikdy nepovedlo, krátké zatmění mysli a vyslání psa na jinou překážku udělá své:) Ale jinak to byl opravdu povedený den. Doktorka Flashová požila, pak opět požila a ve finále nedoběhla:) Karerka ovšem vyhrála zkoušku a tak jí určo odpustíme i její kruhové extempore:) Z tohoto závodu jsem si odnesla několik ponaučení:
1. Raduj se opravdu z každé maličkosti
2. Alkohol a mentolové bombony jsou metlou lidstva
3. Nikdy nevěř strýčkovi:)

V neděli jsem se rozhodla vynahradit holčičkám sobotu, kdy zůstaly doma a tak jsem naopak nechala doma Baldrica páníčkovi, aby si odpočinul a vyrazila na budlo-borderčí prochajdu. Jelikož jsem mířila na Točnou, strčila mi má drahá polovička do ruky bankovku se slovy: " na, tady máš kilo a nechoď k letišti, ať tě neviděj kámoši, oni maj doma takový hezký.. hubený.. blonďatý...". Prý si tam budou pouštět autíčka na dálkový ovládání...Páč jsem založením materialista vzala jsem to jako vtip a vyrazila. Čirou náhodou jsme se opravdu ocitli na letišti a já už zdálky slyším zuřivý řev. Pak vidím jak Baldric (který měl odpočívat po závodech) se škrtí na vodítku, celou hlavu kolem dokola poslintanou a obalenou prachem a zřejmě to bral i přes pole a tak měl i zelené fleky. Samozřejmě je výborná zábava pouštět psa po prašné cestě lovit autíčko na dálkové ovládání....Po ujištění, že je v pořádku, jsme tedy pokračovali v procházce. Z dálky jsem ještě slyšela: " a vrátíš mi to kilo".
Jinak výborná procházka, holčičky se vylítaly, stihli jsme i občerstvení, už se těším na další víkend:) Tentokrát bohužel žádné foto, příště se polepšíme.