SIRIUS CUP
Na závody do Opatovic nad Labem jsem vyrážela poprvé. Hlavním lákadlem byl samozřejmě mladý nadějný rozhodčí, respektive jeho pro nás dokonalé tratě. Další věc byla, že pan vrchní pořadatel Horst slíbil, že závody budou bomba, což se do puntíku splnilo. Jediné mínus je, že areál se nachází přímo vedle stavby dálnice, ale to je samozřejmě provizorium.
V sobotu jsem jela po strááášně dlouhé době s madam Čendovou. Kromě Tima měla i legrační mládě nějakého opeřence, ale střelila to jako pipalona. Postavily jsme super altán a pak se dostavil další šok. Místní kantýna nabízela věci jako kremrolky, buchty, bublaniny, no prostě slast. Sice začlo pršet, teplota taky nebyla pro mě ideální, ale již první běh naznačoval, že tady je Baldric ve vrcholné formě, bedna nám unikla o dvě desetinky vteřiny. Jumping zaběhla fantasticky i Carrera, bohužel jedna tyčka šla dolů, ale klasicky nejlepší čas že. No nic, jsme tady z jiného důvodu že. Takové krásné trojky se postavily... Carrera nic neshodila, měla všechny zony, ale panička se koncem před cílem poněkud dezorientovala a vyslala jí na jinou překážku... no marnost nad marnost . Baldric jako vždycky další obhajoba . Závěrečný open byl opět krásný... a jako v Lounech jsem jí po čistém běhu diskla dvě překážky před cílem, páč opět se mi zdálo, že pes je jinde než jaksi byl... ale neshazovací zázrak pokračuje, což je důležité. Baldrica jsem neuhlídala cestou na start a vystartoval po něm nějaký kříženec, takže už na startu Baldric seděl zády k parkuru a vyhlížel soka. Před cílem minul mega oranžový zářicí tunel a běžel kamsi, ale já mám silné hlasivky. Poté jsme počkaly na vyhlášení, narvaly do auta všechny super ceny a já zjistila, že v té taštičce, co se dávala při přejímce a strávila celý den v rozehřátém autě nejsou jen vzorky krmiva... prej "vole, cos čekala, když je hlavním sponzorem Nestlé", celou situaci osvětlilo. Naštěstí máme doma lednici že.
Druhý den jsem vystřídala spolujezdce a naložila klasické komické trio. Ťapka dostal do držky hned na startu při pokusu ulovit dveře od kufru mého zánovního vozu a mohli jsme vyrazit. Jasná obloha ukazovala, že dnes žádný déšt, ale spíš teploučko. Teta Danča nám rezervovala místa pro boudičky pod mega stromem, který zajišťoval celý den stín a hurá na prohlídku. Parkur opět krásný, ale první běh zatáčet po rovince před slalomem, který se nejde, se dalo čekat jak dopadne. Carreru jsem sice uřvala, ale dostala jsem se do špatné pozice pro další překážku, ale i s jedním odmítnutím super čas. Baldric již ničím nerozptylován a povzbuzen paprikovým salámem na startu, zahájil svoji grandiozní oslavu osmých narozenin. A již tu byly trojky. Nejdřív Baldric, jak jinak čistý běh že ehm. A Carreru jsem nepochopila... na moje řvaní ke mně ke mně jumpla překážku naprosto opačným směrem ode mě, kam bych jí asi jinak nedostala ani omylem . Chtěla jsem parkur doběhnout, že si aspoň uděláme zony, ale jelikož jsem cítila, že vztek mnou opravdu cloumá, raději jsem z parkuru odešla. Závěrečné agility obsahovalo jedinou záludnost, rozlišku dvou tunelu hned na začátku, to jsme v pohodě proběhly, poté tunel do U po áčku... vím, že se Kari stahuje na tu stranu, po které běžím, ale že vezme díru, která byla uplně bokem a ani omylem tam nemířil žádný jiný pes... naštěstí mi náladu zpravil můj buldoččí agilitní bůh. Běžel super a prostě to vyhrál .
Naše výsledky:
Sobota:
Baldric: Jumping: 4. místo, SA3: 2. místo, Agility: 11. místo
Carrera: Jumping: 3. místo, LA3, Agility: DIS
Neděle:
Baldric: Jumping: 4. místo, SA3: 1. místo, Agility: 1. místo
Carrera: Jumping: 2. místo, LA3, Agility: DIS
Na závěr velká pochvala pořadatelům, výsledky zpracovány rychlostí blesku, spoustu překážek na rozeskákání (to bohužel není všude pravidlem) a super nejen jedlé ceny. Dále poděkování tetě Anetě za malou černou pudlici Hillary, se Surri si padly dámy do oka a řádily celé dva dny jak černé ruky. Tak se poprvé za dva měsíce stalo, že jsem ráno budila Surri já a né obráceně. Agility zdar!
Velké poděkování Markétě za natočení a zpracování videa!